Jsou dnes Přezletice finančně stabilní?

Nechceme šetřit za každou cenu. Chceme s penězi obce pracovat chytře

Obecní peníze jsou peníze nás všech. Proto je podle nás důležité nejen hlídat, kolik obec
vydává, ale především vědět, co bude v příštích letech potřebovat, které investice mají
přednost a jak je co nejlépe financovat.

Přezletice v posledních letech hospodaří s ročními příjmy kolem 60 milionů korun. Celkovou
finanční situaci obce přitom vnímáme pozitivně. Obec má vytvořené významné finanční
rezervy, její zadlužení je relativně nízké a postupně se snižuje. Také přezkum hospodaření
za rok 2025 skončil bez zjištěných chyb a nedostatků.

To je dobrý základ pro další rozvoj. Neznamená to ale, že není co zlepšovat.

Hospodaření je v pořádku. Lidé ale chtějí vědět víc

Podobně to vnímáme i z odpovědí v našem dotazníkovém šetření. Hospodaření obce nepatří
mezi témata, kde bychom zaznamenali zásadní nespokojenost. Opakovaně se ale objevuje
zájem o větší přehled o tom, kam peníze obce směřují, proč mají některé investice
přednost a jak obec plánuje svůj další rozvoj
.

Právě tady chceme udělat krok dopředu.

Nejde nám o hledání problémů tam, kde nejsou. Chceme navázat na dobrou finanční situaci
obce a doplnit ji o dlouhodobější a srozumitelnější plánování.

Potřebujeme vědět, co chceme postavit dřív, než začneme hledat peníze

Jedním z našich klíčových kroků proto bude dlouhodobý investiční plán Přezletic.

Měl by přehledně ukazovat, jaké větší investice obec v příštích letech potřebuje, které z nich
mají prioritu, kdy by se měly realizovat, kolik budou přibližně stát a z jakých zdrojů je možné
je financovat.

Takový plán podle nás nemá být jen interním dokumentem vedení obce. Chceme o něm
pravidelně a srozumitelně informovat občany a vysvětlovat, proč obec určitou investici
připravuje právě teď a jinou například až později.

Dobře je význam realistického plánování vidět například na roce 2025. Schválený rozpočet
počítal s příjmy 55,2 milionu korun a výdaji 95,1 milionu. Plánovaný schodek měl být hrazen
z úspor vytvořených v minulých letech, nikoli novým úvěrem. Ve skutečnosti obec nakonec
získala 59,2 milionu korun a vydala přibližně 51 milionů.

Velká část původně plánovaných investic se tedy v daném roce nerealizovala. To samo o
sobě nemusí být problém – velké projekty se mohou posunout kvůli povolování, veřejným
zakázkám, dotacím nebo přípravě stavby. Ukazuje to ale, proč je užitečné dívat se na
investice v horizontu několika let, nikoli jen jednoho ročního rozpočtu.

Dotace ano. Ale ne projekty kvůli dotacím

Přezletice mají zkušenosti se získáváním dotačních prostředků a chceme na ně navázat.
Dotace mohou obci výrazně pomoci realizovat projekty, které by jinak musela financovat
pouze ze svých příjmů.

Nechceme ale postupovat způsobem: „Je vypsaná dotace, pojďme rychle vymyslet, na
co ji využít.“

Podle nás má být postup opačný.

Nejprve musíme vědět, co Přezletice skutečně potřebují. Tyto potřeby promítnout do
dlouhodobého investičního plánu a následně pro konkrétní připravené projekty hledat
nejvhodnější dotační a jiné externí zdroje.

A nemusí jít jen o evropské, státní nebo krajské dotace. Existují také nadační a firemní
programy, které podporují projekty obcí a komunit.

Příkladem může být program Oranžové hřiště Nadace ČEZ, který umožňuje získat
prostředky na veřejně přístupnou sportovní infrastrukturu. Neuvádíme jej proto, že bychom v
Přezleticích považovali další hřiště za prioritu – naopak právě sportovní a dětská hřiště patří
podle našeho dotazníku mezi oblasti, jejichž nabídku lidé hodnotí poměrně pozitivně.

Je to pouze jednoduchý příklad principu: některé obecní potřeby lze financovat i ze
zdrojů mimo běžné veřejné dotace.
Takové příležitosti chceme aktivně vyhledávat, ale
pouze tehdy, pokud odpovídají skutečným potřebám obce.

Ne všechno musí Přezletice budovat samy

Při rozhodování o obecních penězích je důležité položit si ještě jednu otázku: Musíme
všechno vlastnit a provozovat sami?

Někdy může být výhodnější spolupráce s okolními obcemi.

Příkladem může být budoucí řešení sběrného dvora. Přezletice takovou službu potřebují,
současně ale není jednoduché najít vhodné místo pro výstavbu velkého vlastního areálu. Je
proto podle nás správné prověřit i možnost spolupráce s okolní obcí a porovnat, která
varianta bude pro obyvatele praktická a pro obec finančně výhodnější.

Stejný princip lze využít i jinde. Sdílený odborník, společná služba nebo společný projekt
několika obcí mohou rozšířit nabídku služeb pro obyvatele, aniž by každá obec musela
samostatně budovat a dlouhodobě financovat vlastní kapacity.

Meziobecní spolupráce pro nás proto není samoúčelným tématem. Je to i jeden z nástrojů,
jak získat lepší služby za rozumné náklady.

Podíváme se podrobněji i na běžný provoz

Investice jsou jen jedna část obecního rozpočtu. Druhou představuje každodenní provoz
obce.

S růstem Přezletic přirozeně rostou i provozní výdaje. Chceme se proto podrobněji podívat
na jejich strukturu a průběžně posuzovat, zda jsou peníze vynakládány efektivně.

Nejde nám o plošné škrty ani o omezování služeb, které obyvatelé potřebují.

Chceme hledat úspory tam, kde dávají smysl, porovnávat možné varianty a u každé větší
investice sledovat nejen cenu jejího pořízení, ale také to, kolik bude obec stát její provoz v
dalších letech.

Právě dlouhodobé provozní náklady mohou rozhodnout o tom, zda je zdánlivě výhodná
investice skutečně ekonomicky rozumná.

Naším cílem není méně investovat

Rychle rostoucí obec nemůže svou budoucnost „prošetřit“.

Přezletice budou v příštích letech potřebovat další investice do školství, infrastruktury,
veřejného prostoru i služeb. Bylo by chybou potřebné projekty odkládat jen proto, aby každý
roční rozpočet vypadal vyrovnaně.

Naším cílem proto není šetřit za každou cenu.

Chceme s penězi obce pracovat promyšleně: vědět, co potřebujeme, určit priority, plánovat
několik let dopředu, hledat nejvýhodnější způsob financování, využívat dotace i další externí
zdroje a spolupracovat s okolními obcemi tam, kde je to výhodnější než vlastní řešení.

A především chceme o významných investicích mluvit otevřeně.

Protože dobré hospodaření se podle nás nepozná jen podle toho, kolik peněz má obec na
účtu. Pozná se také podle toho, zda dokáže s předstihem vysvětlit, co chce udělat, proč to
potřebuje a jak to zaplatí.